JAN ZÁLIŠ
Světlo, paměť a otevřené dveře

Na jedné fotografii je kostel nad krajinou. Na jiné oprýskaná zeď, které bychom si cestou kolem sotva všimli. A pak je tu kavárna, do níž se znovu vracejí lidé. Tři různé obrazy, jeden společný zájem: co dává místu jeho tvář. Příběh Jana Záliše bych proto nevyprávěl jako seznam zaměstnání. Spíš jako několik záběrů, které teprve vedle sebe ukážou celek.
Záběr první: krajina, která není kulisou
Jan Záliš se narodil v roce 1976 a s Broumovskem spojil celý život. K fotografii se dostal jako samouk v rodinné firmě. Jeho hlavním tématem se stala krajina a architektura: kostely, jejich zasazení mezi pole a kopce i drobnosti, které velký pohled obvykle přehlédne. Od roku 2005 fotografoval kraj také z letadla s Otakarem Priknerem z broumovského aeroklubu. Pohled shora mu umožnil ukázat vztahy mezi stavbami a okolím, které ze silnice nevidíme.
Osm let práce vyústilo v obrazovou knihu Broumovsko. Krajina architektury & Architektura krajiny, vydanou vlastním nákladem v roce 2013. Zachytil v ní 21 kostelů a kaplí; historické texty doplnil Miroslav Otte. Vedle leteckých pohledů dostaly prostor interiéry, krajinné celky i detaily. Už samotný název knihy napovídá, že pro něj stavba nekončí u svých zdí.
Záběr druhý: čas na detail
Jeho fotografická tvorba stojí na pozornosti ke světlu a trpělivosti. V rozhovorech popisuje, jak rád zůstává v kostele sám, prochází jej a hledá drobnosti. Přitahuje ho patina, stopy používání a stáří. Na snímku tak může být podstatné i to, co by při zběžné prohlídce působilo jako nedokonalost. Fotografie se stává záznamem toho, jak místo skutečně žilo.
Věnuje se také grafice a dokumentaci památek před obnovou, během ní i po dokončení.
Jeho fotografie s motivy regionu získaly značku BROUMOVSKO regionální produkt. V roce 2017 představil záměr fotobanky U nás je krásně, která měla spojovat snímky jeho i dalších fotografů. O své práci tehdy mluvil s prostým přáním: mít na fotografování víc času.
Záběr třetí: fotografie, které přinesou sousedé
Paměť kraje nemusí vznikat jen v hledáčku profesionála. V roce 2023 se Jan Záliš zapojil s městem Broumov a spolkem BrauNOW do sbírání fotografií poválečného města z let 1945–2000. Lidé mohli přinést vlastní snímky do jeho prodejny na náměstí k profesionálnímu naskenování. Cílem bylo vytvořit archiv a využít jej při výstavách.
Záběr čtvrtý: Herzog znovu mezi lidmi
U Café Herzog se jeho vztah k architektuře proměnil v konkrétní práci na návratu života do domu. Když získal přízemní prostor pro fotografickou prodejnu, začal se zajímat také o dlouho nevyužívanou někdejší kavárnu nad ní. Znal ji z dětství a chtěl, aby se znovu otevřela lidem.
Obnova byla společným úsilím. Jan Záliš prosazoval návrat kavárny a spolupracoval s městem; rekonstrukci financoval Broumov a návrh interiéru připravila architektka Jana Ticháčková. Dne 1. července 2026 se Café Herzog znovu otevřelo, s Janem Zálišem jako nájemcem a provozovatelem. V rozhovoru při otevření zdůrazňoval především místní obyvatele. Chtěl nabídnout prostor, kde lze posedět, potkat se a v klidu si užít výhled na náměstí.
Poslední záběr zůstává otevřený
Právě spojení fotografování a Herzogu mi na jeho příběhu připadá podstatné. Jednou pomáhá místo uchovat obrazem, podruhé mu vrací každodenní využití. Do časové kapsle Patriotů Broumovska tak patří nejen jeho snímky, ale i tahle zkušenost: paměť města se dá předávat knihou, zachráněnou fotografií i otevřenými dveřmi kavárny.
