Patriot
ČLOVĚK S OTEVŘENÝMA OČIMA ZNALÝ PŘÍBĚHu KRAJE VTISKUJÍC MU DUŠI.Patriotismus není o velkých slovech, ale o tom, co prožíváte každý den, když vyjdete ze dveří svého domu.
Je to ten hřejivý pocit, když se po nějaké době vracíte domů, spatříte známou siluetu krajiny, kopců nebo věží a v duchu si řeknete, že jste tu správně. Být místním patriotem neznamená tvrdit, že náš kraj je nejlepší. Znamená to mít k němu skutečný vztah, s vědomím jeho bohaté historie. S úctou k lidem, kteří tu žili před námi, i s touhou udělat z něj o něco lepší místo pro ty, co přijdou po nás.
Na rozdíl od jiných forem sounáležitosti jde lokální patriotismus mnohem hlouběji do detailu, protože vidí konkrétní lidi, místa a příběhy. Nemluví v obecných frázích, ale zajímá ho osud konkrétního starého domu na náměstí, zapomenuté kapličky v lese, nebo příběh rodáka, na kterého se už málem zapomnělo. Tento vztah ke krajině a lidem není anonymní. Stojí na sousedství, na setkávání a na tiché hrdosti, která lidi nerozděluje ani neškatulkuje, ale naopak spojuje každého, komu na daném koutu země upřímně záleží.
Skutečného patriota navíc nepoznáte podle toho, jak hlasitě svůj kraj chválí, ale podle toho, že pro něj něco dělá. Projevuje se to v každodenních drobnostech, v podpoře místní kultury, v zájmu o historii, v péči o své okolí, nebo v prosté snaze nenechat zdejší dědictví a tradice upadnout v zapomnění. V dnešním zrychleném světě, kde se spousta věcí stírá a unifikuje, nám tato vazba dává pevnou kotvu. Člověk, který zná příběh místa kde žije, totiž ví, kam patří. Být lokálním patriotem zkrátka znamená žít s otevřenýma očima, vnímat jedinečného ducha svého okolí a spoluvytvářet domov, který má hloubku a duši.
